Červenec 2013

Vzkaz Žalu

1. července 2013 v 22:50 | Elizabeth
Proč vzkaz Žalu? Protože jeden takový Žal mě provází životem už značnou dobu a v jeho čokoládových očí se zračí všechen můj smutek, všechen můj pláč... A tak je to i naopak. Oba neseme na bedrech osud toho druhého. Naše životy spolu úzce souvisí... Můj Žal není padlý anděl, je to muž, který zemřel sužován nešťastnou láskou a zhrzeným životem. Není to starý vdovec, je to mladý muž v černém, s vlasy po pas a smutným pohledem. Není takový, jaký by se mohl zdát. Neláká ke mně pláč ani noční běsy, on střeží mé smutné vzpomínky a buduje mou budoucnost. Je to někdo, o kom bezpečně vím, že si prožil osud plný ŽALU. A proto se jmenuje Žal. Proto mu JÁ říkám Žal. Ač možná existuje jen v mé hlavě, je tu se mnou, je tu pro mě a je kdekoli, kam jdu já. Je mým společníkem v životě, kterého mám ze všech nejradši. Tak proč mu nevěnovat samu poezii, když on sám je jejím strůjcem?