Červen 2013

O hlasech lidských srdcí (a jejich neuposlechnutí)

17. června 2013 v 22:15 | Elizabeth
Novější báseň... Znáte ten pocit, když Vás najednou popadne múza a Vám se chce psát a psát... A stejně jak přijde, tak zase odejde. Ale z těhle záblesků vždy vypadne něco, na co jste ve skrytu duše vlastně pyšní - stejně jako tahle báseň, která, po jejím opětovném přečtení vypadá spíš jako píseň :-)


2. ročník soutěže Duše Pisálka aneb Vymítáme hrůzu!!!

15. června 2013 v 11:27 | Elizabeth
Jako organizátorka této soutěže jsem nemohla než nesdílet :-) Ale prosím, berte v potaz, že článek je zkopírovaný (takže ne, na konci opravdu neděkuji sama sobě :-)) a mám to vše povoleno :-) Autorská práva zůstavají hlavnímu organizačnímu webu Duše pisálka.


Odkdy se hudba soudí dle počtu shlédnutí?

5. června 2013 v 21:58 | Elizabeth
Vlastně je to docela nedávno, co jsem se hádala se spolužákem o tom, co vlastně náš milovaný Justínek udělal tak zajímavého, tak lidstvu prospěšného, že bych ho teď měla uznávat jako nějakého dalšího boha. A co by se teprve stalo, kdybych odsuzovala jeho hudbu!!! Vždyť co jsem dokázala já a co dokázal on??? Ale tenhle článek nebude o nadávání na hojnou skupinu Beliebrů nebo Directionerů... Se stejným spolužákem jsem se totiž hádala i při příležitosti pouštění našich oblíbených písniček při angličtině... Tuším, že jsem do vyhledávače na Youtube zadávala nějakou pecku od Metallicy, kterou jsem u spolužáků bohužel moc nepochodila. Hudební vkus jsem jim ale nevyvracela, mě se to líbí a ať každý mele hubou jak chce. Tenhle hudební ,,rival'' se ale ozval s argumentem, který byl naprosto nečekaný a mozek vyvracející: ,,Co to má jako být? Vždyť to má jen 10 milionů shlédnutí! Jak to můžeš poslouchat?!''


Rasismus vůči Romům? Spíš vstřícnost!

2. června 2013 v 11:18 | Elizabeth

Proč mluvím k tomuto tématu? Nedávno se mi totiž stalo, že jsem šla na trénink a proti mně banda malých, tak desetiletých, víc asi ne, cikánů (pardon, Romů). Řekla jsem si, ať nevypadám jako rasista, prostě půjdu dál a budu se snažit jich nevšímat. Co si budeme povídat, trénuji na Máji, tam jsou Romové na každém rohu. Samozřejmě jsem s pudem sebezáchovy přitáhla svojí tašku blíž k tělu a snažila jsem se je obejít z jedné strany. Co ta malá hovada udělala mě přinejmenším udivilo, ten vůdce, očividně nejstarší, se mi dost neurvale otočil po tašce. Tak tak jsem uhla a ještě jsem mu stihla vlepit dost nepříjemnou facku. A pak člověk nemá být rasistou.